Fakta

Zde najdete výběr faktů o jazycích a vícejazyčnosti. V našem kufru rozmanitosti najdete leták s těmi nejdůležitějšími z těchto informací – na vaše akce!

FAKTA O JAZYCÍCH

V Evropě se právem mluví o jazykovém zmatku. 

Rada Evropy  – kterou tvoří 47 evropských států – mluví o 225 původních jazycích a jazykových skupinách s cca 100 miliony příslušníky. Podle Rady Evropy je baskičtina považována za nejstarší dnes používaný jazyk v Evropě.

Podle oficiálních údajů Evropské unie (EU) existuje vedle 24 úředních jazyků EU přes 60 regionálních jazyků nebo menšinových jazyků, jejichž počet mluvčích se dá vyčíslit 40 mil. občany. 

Christoph Pan vyčísluje počet jazyků v Evropě na 90, z toho je 37 používá jako národní jazyk a 53 jazyků platí jako „jazyk bez státní příslušnosti“.

K těm velkým bezstátním jazykům patří katalánština nebo okcitánština s téměř 6 mil. lidmi. Tyto jazyky tak mají více příslušníků než např. Finština (5 mil.), dánština (5 mil.), norština (4 mil.) a chorvatština (4,5 mil.), které jsou všechny národními jazyky. Ale i Velšané, Baskové, Západní Frísové, Bretonci a některé národy Ruska jako Baškirové a Čuvaši se nacházejí nad kritickou jazykovou hranicí. 

Kritická hranice pro přežití jazyka se odhaduje na 300.000 mluvčích. To znamená, že je ohroženo asi 80% evropských menšinových jazyků. Proto je nutné chránit evropské menšiny a podporovat je.

Pod kritickou jazykovou hranicí se nachází velká většina regionálních jazyků a menšinových jazyků, jako  ladinština, rétorománština, horní a dolní lužická srbština, severní fríština a kašubština. 

V každé ze 36 evropských zemí, které mají přes 1 milion obyvatel, žijí minimálně tři menšiny. Jinými slovy: Země Evropy nevlastní žádný homogenní státní národ!

Každý sedmý Evropan náleží nějaké etnické, národní menšině. 

FAKTA O VÍCEJAZYČNOSTI

Občané EU mají velmi pozitivní úhel pohledu na vícejazyčnost. 88% je přesvědčeno o tom, že je velmi prospěšné mluvit vedle mateřského jazyka dalšími jazyky a bezmála každý občan EU (98%) je toho mínění, že osvojení jazyka je velice důležité pro budoucnost dětí.

Naproti tomu mluví dnes pouze čtvrtina (25%) občanů EU minimálně dvěma dalšími jazyky.

Většina evropských občanů (81%) je toho názoru, že by se se všemi jazyky, kterými se mluví v EU, mělo zacházet rovnocenně.

Studie Evropské komise (2009) shrnuje vědecké souvislosti o pozitivních efektech vícejazyčnosti:

Vícejazyčnost a jazykově praktické znalosti jsou předpokladem pro interkulturní dialog, společenskou participaci a mobilitu a také pro pochopení evropských hodnot a kulturního dědictví.

Vícejazyčnost je potenciál pro získání oborově přesahujících klíčových kompetencí, zlepšení výkonů při myšlení, učení, řešení problémů a komunikaci a zdrojem pro kreativní a inovativní myšlení.

Kreativita a inovace jsou klíčovými kompetencemi pro zaměstnatelnost, konkurenceschopnost a vývoj zakladatelského a podnikatelského ducha.

Fakten zur Mehrsprachigkeit (PDF)

Quellen:
Eurobarometer 2012 “Die europäischen Bürger und ihre Sprachen”
EUROMOSAIC I Studie, 1996, Fig.9
Europäisches Fremdsprachenzentrum, Europarat
Europäische Kommission
“Ik snack platt, du ok?”, In: ZEIT ONLINE
Pan, Christoph/Pfeil, Beate Sibylle, National Minorities in Europe – Handbook, Braumüller 2003
Prof. Dr. Els Oksaar, In: Předskok z dwěmaj rěčomaj, Hg. v. Domowina – Rěčny centrum WITAJ, Budyšin 2005
Prof. Dr. Jeroen Darquennes, University of Namur (Belgium)
Prof. Dr. Tatiana Smirnowa, Lehrstuhl für Ethnographie der Staatlichen Universität Omsk “F.M. Dostojewskij”
Prof. Dr. Wolfgang Wölck, Forschungszentrum für Mehrsprachigkeit Brüssel und Staatsuniversität New York
Studie über den Beitrag der Mehrsprachigkeit zur Kreativität, Europäische Kommission 2009